Příběh jedné knihy a jedné knihovědkyně
Když jsem se k téhle knize dostala, věděla jsem o ní pramálo – je to dětská kniha s protiotrokářskou tématikou napsaná v Americe… A já ji nikdy ani nečetla.
V historickém knižním fondu Knihovny Akademie věd ČR nám vyplavalo anglické vydání Uncle Tom’s Cabin (Chaloupky strýčka Toma) pod signaturou TF 863. Je z roku 1852, tedy z roku prvního vydání. Bez bližšího zkoumání jsme si ho tedy zařadili jako vydání první. Je to ale úplně jinak.
Kniha je to pěkná – osmerkový formát, 380 stran textu. Dalo by se říct, že je tak akorát (formátem i rozsahem něco jako třetí díl Harryho Pottera), jednoduše docela lákavá k přečtení. Text je hezky orámovaný jednoduchou linkou, stejně tak i ilustrace. Polokožená vazba není nic extra, desky jsou pokryté obyčejným mramorovaným papírem, ale kožený hřbet je pěkně zdobený zlacením a vyzlacený je i název.
Paralelně jsem zahájila dvě činnosti – hloubkovou rešerši a četbu knihy.
První, co jsem z obojího vyvodila, zničilo jednu z těch mých výchozích znalostí – tohle tedy určitě není dětská kniha! Začala jsem se tedy pídit po tom, jak se tahle knížka mohla ocitnout na seznamu literatury pro děti a mládež.
Ukázalo se, že příběh Chaloupky strýčka Toma je jako pro děti vnímán vlastně jen u nás. Tuhle tradici zavedl nakladatel Jaroslav Pospíšil v roce 1854. Víc se o tom dozvíte v části věnované knižnímu zločinu – překladu jako mystifikaci.
Velmi brzy jsem také narazila na nesoulad v nakladatelských informacích uvedených v naší knize a těch, kterých jsem získala rešerší.
Naše kniha vyšla sice v roce 1852, ale ne jako první vydání v Bostonu u John P. Jewett & Co., ale v Londýně u Clarke & Co.
Pátrání po tom, kolikáté vydání tedy my vlastně máme, skončilo nezdarem. Tohle se skutečně dohledat nedá. V prvních letech totiž kniha vyšla v tolika verzích, ať už oficiálních nebo pirátských, že reálný počet zachytit nejde.
Naše vydání se od toho prvního liší na první pohled ještě dvěma věcmi.
Za prvé je v jednom svazku (první vyšlo ve dvou), za druhé obsahuje mnohem víc ilustrací.
Textově se odlišuje předmluva. Americké první vydání mluví k americkým občanům, britské předmluvu pochopitelně muselo pojmout jinak. Samotný text románu ale zůstává stejný.
Dobře, ujasnila jsem si nepřesnosti. Jaká jsou tedy o té mojí knize fakta? – Nakladatelské info: Stowe, Harriet Beecher. Uncle Tom's cabin, or, Negro life in the slave states of America. London: Clarke & Co., 1852. – Fyzická forma: xii, 380 stran + 50 obrazových příloh, 8° (osmerkový formát). Ilustrace černobílé nesignované/nepodepsané autorem. Pevná polokožená vazba. – Jazyk: anglicky (neliší se od prvního vydání, odlišná předmluva) – Žánr a téma: protiotrokářský román, dvě dějové linie
O autorce a kontextu doby se dá číst a studovat celé hodiny (jde to například v encyklopedii Britannica, nebo na stránkách Harriet Beecher Stowe Center, a stojí to za to!).
Důležité je vědět, že to byla protiotrokářská spisovatelka. Svůj román napsala na základě vlastních zkušeností, které viděla a slyšela přímo od otroků. Co její kniha způsobila v americké společnosti, by se dalo označit jako rozbuška. Trvalo to sice ještě hodně let, ale vydání Uncle Tom’s Cabin bylo prapočátkem americké občanské války. Svým bojem proti otroctví pomohlo k jeho zrušení, ke kterému ve státech Unie došlo v roce 1863 a ve státech původní předválečné Konfederace po konci občanské války v roce 1865.
Vezmeme-li to ale hodně důkladně, v celých USA bylo oficiálně otroctví zrušeno až v roce 2013. Až teprve v tomhle roce daný dodatek ústavy ratifikoval poslední stát, Mississippi. To je docela nedávno, co?
Román nejdříve vycházel na pokračování v novinách The National Era a protože byl úspěšný, vyšel následující rok knižně.
Už od začátku vyvolával obrovské množství reakcí, ať už pozitivních, tak negativních (víc vám o tom řeknu tady).
Vydávání a prodej s přehledem předčilo ostatní knihy.
Z Uncle Tom’s Cabin se stal bestseller a druhá nejprodávanější kniha 19. století, hned po Bibli! Představte si to, po knize, kterou tehdy měl mít doma každý slušný křesťan!
Příběh se rychle stal fenoménem.
Vznikaly jeho adaptace, jak na podporu protiotrokářského hnutí, tak na podporu otrokářství, nebo třeba verze upravené pro děti. Uncle Tom se postupně objevil nejen v knihách, ale i v divadle, v rozhlase a ve filmu.
Podívejte se na další zajímavé odkazy, třeba na animovaný příběh, kde jsou černoši představováni opicemi a běloška Eva je malý hrošík, na metalovou píseň s názvem Uncle Tom’s Cabin a další.
Knihy si díky skvělé prodejnosti samozřejmě všimnul i reklamní a zábavní průmysl. Tomova tvář, ale i tváře dalších postav, Evy, Topsy či hrdinů z druhé dějové linie Elizy a Harryho se objevily v reklamách, ve společenských hrách i na nejrůznějších předmětech jak užitkových (např. nádobí), tak dekoračních (sošky apod.). Jak vkusných, tak kýčovitých, až znepokojivě bizarních. Jsou označovány jako „Tomitudes“. Otáčecí panenka Topsy/Eva je jeden z mých favoritů:
Tohle všechno se ale dělo především v Americe. Tak jak se u nás, v „univerzální vědecké knihovně„, vyskytla taková kniha? Knihovna Akademie věd vlastní unikátní sbírku kvakerských tisků, k níž Uncle Tom’s Cabin patří. Jak se soubor do knihovny dostal, ale není přesně známo. Více o sbírce a o tom, kdo to vůbec ti kvakeři jsou, si přečtěte tady.
Páni, je to fakt zajímavá kniha se zajímavou historií. Tak se do toho ponořme víc! Třeba s University of Virginia, ta toho ví asi nejvíc.
Indicie: Amerika, bestsellery, CSA, dětská četba, Harriet Beecher Stowe, knihovní fondy, Konfederace, otroctví, Sever proti Jihu, Tomitudes, uncle, USA, vydání