Pošli to dál (5)

Přenesme se společně do Paříže roku 1783. Právě zde startuje balon s první lidskou posádkou. Spektakulární podívanou komentuje Barthélemy Faujas de Saint-Fond, francouzský přírodovědec a fanoušek vzduchoplavby. Uvědomuje si výjimečnost objevu vzduchoplavby a umí o ní mluvit i psát.

V létě 1783 vzlétly v Paříži první horkovzdušné balony. Kromě úzkého kruhu zainteresovaných tehdy málokdo chápal, o jak významný objev se jedná a jak vzduchoplavba funguje. Tehdy přišla chvíle francouzského přírodovědce Faujase de Saint-Fonda, svědka prvních balonových vzletů a fanouška vzduchoplavby. Ve své dvoudílné knize Popis pokusů s balony popsal samotné vzlety a také principy balonového létání. Faujas tak byl první historik vzduchoplavby a současně reportér. V jeho době však monitor počítače nebo displej mobilu nahrazovala tištěná kniha a webovou aplikaci knižní ilustrace. Poslechněte si rozhovor o balonech, lidech a knihách i o tom, jak se šířily zprávy v informačním pravěku.

• Detailní průzkum: Balonová literatura v digitálních knihovnách
  Proleťte se balonem díky Digitální knihovně AV ČR! Prolistujte si vybrané knihy z naší jedinečné sbírky vzduchoplavecké literatury. Prohlédněte si první vzduchoplavce a zatančete si tanec, který vznikl díky balonové horečce. Voilà!
• Online výstava Umění putovat vzduchem aneb Balony
  Knihovna AV ČR vlastní jedinečnou sbírku vzduchoplavecké literatury. Najdeme v ní popisy prvních balonových letů na konci 18. století, vědecká pojednání o konstrukci balónů i oslavné básně na počest průkopníků vzduchoplavby. Přenesme se do doby, kdy nad Paříží vzlétly první balony. Šťastný let!
• Zpravodajství v informačním pravěku
  Jak si lidé předávali zprávy před rozšířením internetu? Na příběhu knih, které popisovaly první pokusy s balony, si ukážeme, jak si lidé předávali informace na konci 18. století. Tehdy neexistovaly sociální sítě, ale dokonce ani telefon, rozhlas nebo televize.

• Pošli to dál (Pracovní list)
  

• Jak utajit Ameriku a kde rostou houbičky
  Opakem předávání informací je jejich skrývání nebo zatajování. Co všechno se pod ním skrývá? Co má společného mapa a lysohlávka? Pojďme si na několika příkladech ukázat různý přístup k informacím v různých obdobích.