Vášeň sběratelská
Pravděpodobně většina z nás zná nějaký filmový či literární příběh o vášnivém sběrateli. Připomeňme si například velkého znalce a milovníka kaktusů pana Ráčka z Čapkovy povídky Ukradený kaktus nebo pana doktora Vitáska, obdivovatele perských koberců, z povídky téhož autora nazvané Čintamani a ptáci.
Sběratelství je bohulibá činnost. Někdy ale může přerůst i v činnost kriminální.
Příběhy, reálné či ty smyšlené, kdy vášnivý sběratel neváhá ukrást nějaký předmět svého sběratelského zájmu, třeba známý obraz, sochu, koberec či jakýkoli jiný umělecký artefakt, slyšíme všude kolem nás. Tento sběratelský kousek pak často na dlouhé roky mizí z pohledů veřejnosti, dokud není vypátrán, objeven či nabídnut neznámou osobou do nějaké známé aukční síně.
Tyto umělecké památky ale mají jedno společné. Je s nimi zacházeno s láskou a úctou, a tak nám zůstávají zachovány více méně v neporušeném stavu. Ale co naše oblíbené knihy? Pokud je sběratel bibliofil, má kniha vyhráno. Stane se součástí jeho krásné knihovny.
Ale co když je předmětem sběratelské vášně třeba jen část knihy, knižní ilustrace nebo knižní dekor?
To pak přijdou na řadu nůžky nebo jiné ostré předměty a kniha se stane jakousi vystřihovánkou.
Tu je to „jen“ vyříznutý list s ilustrací, jinde to může být část listu, třeba pěkná iniciála uprostřed strany, viněta, signet nebo jednoduchá ozdobná linka. A pak pro latinsky vzletně řečeného „collectora“ začínají orgie, kdy naloupené, pardon, získané poklady třídí, nalepuje do alb a hlavně… se s nimi těší. A co zbyde z knihy nám? To není pro sběratele ale vůbec důležité. Nad vším přece stojí jeho KRÁSNÁ SBÍRKA!
A co třeba velké obrazové knihy plné ilustrací, jakými jsou například atlasy zeměpisné i astronomické, topografie či herbáře? To pak jeden neví, co si vybrat.
Nebo se příběh může odvíjet jiným směrem. Svým způsobem jde také o zisk, ale tentokrát se dostáváme na pole ekonomie. Ano, jde o peníze.
Znám několik skvělých antikvářů, pro které je kniha posvátná, a nikdy, opravdu nikdy by se nesnížili k něčemu, co by knihu poškodilo. Ale výjimka přeci potvrzuje pravidlo, to všichni známe. A když se nad tím zamyslím, někde po okraji vede cesta opět k našim známým sběratelům. Rozřežeme-li atlas na jednotlivé mapy, topografii na jednotlivé veduty měst nebo herbář na samostatné ilustrace bylin či květin, bude zisk mnohonásobně vyšší a návratnost vložených peněz výrazně rychlejší, než pokud se pokusíme prodat knihu jako celek. I to se stává. A chudák kniha se třese kdesi schovaná na polici.
Mnoho sbírek věhlasných sběratelů se stalo základem současných sbírkových fondů různých muzeí, galerií, ale i knihoven. V Knihovně Akademie věd tak ochraňujeme mimo jiné vzácný soubor balónové literatury nebo soubor starých tisků a rukopisů děčínské zámecké knihovny.
V 50. letech minulého století naše knihovna získala i dvě sbírky tiskařských značek neboli signetů, tištěných většinou na titulních stranách. Jde o dva samostatné celky, sestávající v první sbírce „jen“ z vyříznutých signetů a v té druhé rovnou z celých titulních listů.
Sběratelská vášeň v tomto případě zanechala nevratné stopy v desítkách knih.
Kolik polic by takto poškozené knihy z pouhých dvou malých sbírek asi zabraly? Raději je nepočítat.
Jediné, co nás může alespoň trochu těšit, je to, že se tyto zlomky dostaly zpět do knihovny a stojí zde v depozitáři ve společnosti ostatních starých tisků a rukopisů.
Indicie: balony, ekonomie, ilustrace, knihovní fondy, knihy, knižní vazba, krádeže, kriminalita, ničení knih, obchod s uměním, rukopisy, sběratelství, sbírky, signety, soukromé sbírky, staré tisky, umělecké sbírky, výzdoba knihy