Ukradený vynález

Případ: Pokrok nezastavíš (2)

Kauza Gutenberg: souboj o prvenství

Kvůli slávě a prestiži si převratný vynález knihtisku toužila v minulosti přisvojit řada evropských zemí. Prostor pro vznik nejrůznějších legend a nepodložených mýtů poskytl především nedostatek přímých zpráv.

Jméno muže, který dokázal jako první v dějinách reprodukovat text rychle a levně, není uvedeno v žádném z nejstarších tisků. První tištěné učebnice latiny (donáty), odpustkové listiny, a dokonce ani objemné svazky Bible tištěné na tiskařském lisu pomocí pohyblivých liter neobsahují žádné informace o tom, kdy, kde a kým byly vyrobeny. 

Málo zpráv máme i o počátečních fázích knihtisku. Patrně i proto, že vývoj převratné reprodukční technologie označované tehdy jako „Ars artificialiter scribendi“ (způsob mechanického psaní) probíhal v přísném utajení pod krycím jménem Aventur und Kunst podobně jako o mnoho století později vývoj iPhonu v rámci projektu Purple.

Během vývoje knihtisku věděl o jednotlivých krocích složitého technologického procesu pouze sám Gutenberg, ostatní partneři pracovali jen na částech a projekt v úplnosti vůbec neznali. K zastření skutečné identity vynálezce knihtisku došlo patrně také v důsledku toho, že Gutenberg o dílnu během tisku bible v polovině padesátých let přišel. Tiskárnu včetně vybavení získal jeho obchodní partner Johann Fust, který do čela tiskárny dosadil bývalého Gutenbergova dílenského pomocníka Petera Schöffera. Na rozdíl od Gutenberga Fust se Schöffrem svá jména v tiscích hrdě uváděli, často i s grafickou obchodní značkou (tzv. signetem).

Ukradený vynález: na stopě Johanna Fusta

Již v šestnáctém století kolovaly prostřednictvím tištěného média po Evropě různá jména vynálezců knihtisku. Největšího věhlasu vedle Gutenberga a Fusta dosáhl rodák z Haarlemu jménem Laurens Janszoon Costers (ca 1370– ca 1440), kterému prvenství přiřkl vážený učenec a zemský historiograf Hadrianus Junius (1511–1575) v obšírném pojednání o dějinách a současnosti Holandska, které vyšlo tiskem pod názvem Batavia v roce 1588. 

Poutavé vyprávění holandského učence o haarlemském tiskaři a jeho pomocníkovi Johannu Fustovi, který měl údajně před smrtí svého mistra uprchnout s částí dílenského vybavení do Mohuče, se jako nizozemský národní mýtus šířilo v tištěných knihách i na pamětních medailích až do počátku 20. století. Konečně bronzová socha domnělého vynálezce s odlitou kovovou literou v ruce je dodnes nepřehlédnutelnou atrakcí hlavního haarlemského náměstí Groote Markt. 

Český mýtus o kutnohorském původu Johanna Gutenberga

Také v českých zemích se našli autoři, kteří by se rádi přihlásili k tvůrci revolučního způsobu rozmnožování textů jako ke svému krajanovi. Český původ Johannu Gutenbergovi přiřkli již v 16. století humanističtí učenci Petr Codicillus z Tulechova a Tomáš Mitis z Limuz. Oba byli shodně přesvědčeni, že o původu Johanna Gutenberga svědčí přízvisko „Gutenberg“, které podle nich odkazuje na rodiště vynálezce. Tím měla být Kutná Hora, které se německy říkalo Kuttenberg. V rozvoji mýtu o českém původu Gutenberga pokračovala s oblibou řada barokních historiků – Jan František Beckovský nebo Jiří Kruciger. Hrdě se k vynálezci knihtisku přihlásil jezuitský historik a kutnohorský rodák Jan Kořínek v rozsáhlém historickém díle věnovaném dějinám slavného horního města – Staré paměti kutnohorské vydané v roce 1675. Podle líčení zmíněného jezuity byl vynálezcem knihtisku pravověrný katolík Jan Faust – rodák z Kutné Hory, který utekl před husity do Štrasburku. Teprve ve svém novém působišti se přejmenoval na Johanna Kuttenberga – údajně proto, aby dělal slávu českým zemím, a zvláště svému rodišti Kutné Hoře. 

I přes kritické hlasy z řad některých obrozeneckých učenců, legenda o kutnohorském původu vynálezce knihtisku znovu ožila v 19. století, a sice především zásluhou vlastenecky smýšlejících autorů Antonína Jaroslava Vrťátka (1815–1892) a Karla Aloise Vinařického (1803–1869). Vinařického rozsáhlou studii, která měla dokazovat český původ vynálezce knihtisku, otiskl časopis Květy v roce 1845.

Obhajoba

Jedním z prvních učenců, který hájil Gutenberga z Mohuče jakožto vynálezce knihtisku, byl Bernhard von Mallinckrodt (1591–1664), děkan münsterské katerdrály. Přestože ve svém spise De ortu et Progressu artis typographicae přednesl německý duchovní řadu důkazů zejména proti trvzení o prvenství haarlemského výrobce deskotisků Laurense Janszoona Costera, spor o prvenství nabíral na síle.

Kauza Gutenberg dobývá světová jeviště

V 19. století se spor stal dokonce předlohou pro divadelní hru The First Printer. Hra měla premiéru v londýnském divadle Princess’s Theatre v roce 1856 a Gutenberg byl v ní představen jako „zloděj“ Costerova geniálního nápadu.

Indicie: anonymita, bible, Čechy, donát, Holandsko, Johannes Fust, Johannes Gutenberg, knihtisk, krádež, Kutná Hora, Laurens Costers, Mohuč, Německo, odpustky, prestiž, technologie, tisk